V krátkém článku bych rád představil netradiční koníček, který s cestováním a přírodou poměrně úzce souvisí, ač to tak na první pohled nevypadá. Jedná se o terénní závody s RC modely, tedy autíčky na dálkové ovládání. Laik si řekne, že jsou to hračky pro děti, ale opak je pravdou. Jedná se o propracované modely s realistickým vzhledem a všemi maketovými doplňky, které najdete i na skutečných offroadech. Tato disciplína se v České republice rychle rozrůstá a už má tisícovky nadšenců ve všech věkových kategoriích – od tříletých dětí až po seniory v důchodu, ale hobby si užívají všichni bez rozdílu.
S cestováním a přírodou tato zábavička souvisí především díky lokalitám, které modeláři navštěvují. Hlavním terčem takovýchto závodů nebo procházek jsou krásy naší pestré přírody poskytující nějaké terénní nerovnosti pro naše malé modely. Vyhledáváme různé druhy lesního terénu tvořeného kořeny, pařezy, kameny nebo přímo skalnatými útvary. Výjimkou není ani brodění v potoku nebo blátě, což je obzvláště oblíbené. Častým cílem pak bývá nějaký hrad, zřícenina nebo poutní místo, které je pomyslným „vrcholem“ výpravy. Ortodoxní ochránci přírody se nemusí bát – všechny modely jsou na baterky, nedělají prakticky žádný hluk, nevytékají z nich žádné provozní kapaliny a po jejich průjezdu nevypadá podloží o nic hůř, než po průchodu srnky hledající kus potravy pro čerstvě narozeného kolouška.
Samotná soutěž pak vypadá tak, že se skupinka nadšenců pustí do vytyčené tratě a společnými silami musí celý tým projet nachystané nástrahy, u čehož si všichni vzájemně pomáhají a vyprošťují se lany a navijáky, jako skutečné „džípy“ na expedici. Vše probíhá ve velmi dobré a pohodové náladě a mnozí jezdí i se svými dětmi (ti nejodvážnější i s manželkami), pro něž je to dle mého výborný koníček. Děti se naučí motoriky při řízení modelu, určité zručnosti při jeho opravě, zodpovědnosti při zacházení s dražší „hračkou“ a navíc může trávit čas v krásné přírodě s ostatními dětmi nebo zvířectvem. Pravda, koníček je finančně trošku náročnější, ale investice je to smysluplná – dá se začít na pěti tisících, lepší modely se zpravidla pohybují mezi 10-15 tisíci korunami.
Hlavní náplň tohoto článku je však představení lokality, kde se na konci května takový závod odehrál. Řeč je o Děkanských Skalinách a jejím přilehlém okolí. Jedná se o malou vesničku v jižních Čechách, nedaleko Českého Krumlova. Dědinka má pouze 12 stálých obyvatel a po domluvě s místními máme umožněno kempování na louce u zdejšího penzionu uprostřed okouzlující krajiny. Ta je součástí Přírodního parku Soběnovská vrchovina a v okolí se nachází zřícenina hradu Sokolčí, množství skalnatých útvarů (např. Jírova skála) a jeskyní, či vodní nádrž Hradiště. To vše je obklopeno pohádkovým lesním kopcovitým prostředím s protékající řekou Černá.
Okolí je čisté, klidné, vhodné pro turistiku či horolezectví. Hlavní dominantou přírodního parku s rozlohou 40 km2 jsou pak vrcholy Kohout (870 m. n. m.). a Vysoký kámen (865 m. n. m.). To vše tvoří výborné prostory pro blbnutí s našimi autíčky a strávení pohodového klidného víkendu v malebné jihočeské krajince. Příroda je tak impozantní, že za námi přijeli i kamarádi z Maďarska ze vzdálenosti více než 500 km již po několikáté, jelikož to je jedno z jejich nejoblíbenějších míst při modelářských toulkách po celé Střední Evropě. Mezi další oblíbené lokality expedičních modelářů patří známé české vrcholy jako Ještěd nebo Praděd, dále pak například jihomoravská Pálava, Kokořínsko nebo Toulovcovy Maštale ve východních Čechách. Mnozí z nás navštěvují také zahraniční modelářská setkání a oblíbili jsme si také spoustu zajímavých míst v Itálii nebo Rakousku. Ale „Děkanky“ jsou opravdu prvotřídní. Čtenáře určitě osloví fotografie z ptačí perspektivy pořízené dronem, které nejsou až tak často k vidění, posuďte sami.
foto: Zoltán Csík, Petr Sejk, Martin Čížek